Články

Z dějin sušického rybářství

(ke 110. výročí založení rybářského spolku v Sušici) 1896 – 2006

Řeka Otava, která protéká Sušicí, má odedávna celou řadu přívlastků – zlatonosná, perlorodá a také ryboplodná. Nejen Otava, ale i řada jejích přítoků, zejména Pstružná, oplývaly v minulosti pstruhy, lipany a lososy. Nejstarší písemnou zprávu o lososech u Sušice najdeme v díle Bohuslava Balbína z roku 1679. Pokud však byl v sušických vodách chycen losos, pak nepatřil rybářům, ale vrchnosti – panu purkmistrovi a pánům radním. Moudří páni purkmistři a radní však nepamatovali pouze na sebe a lososy a pstruhy posílali darem na stoly vysokých úředníků a šlechticů. Roku 1585 požádali dokonce i presidenta komory české, Ladislava Lobkowice, zda by mohli dodat své ryby přímo na královský stůl a dočkali se kladné odpovědi. Později zasílali na královský stůl i lipany. O tři roky později , roku 1588, přišel na městskou radnici osobní dopis od císaře Rudolfa II. , který sám žádal o zasílání pstruhů a lipanů pro své hosty: /“…. Nejjasnějších arciknížat Rakouských, strejcův a bratří našich nejmilejších i některých jiných knížat, jich Lásek, k sobě na hrad Pražský v brzku očekávati ráčíme. A chtějíce podle náležitosti jich Lásky uctíti, a nemoha na panstvích našich dostatek pstruhův a lipanův dostati, a zprávu majíc, že ho na gruntech vašich spotřebu máte, protož Vás milostivě žádáme, abyste hned, co nejvíc budete moci pstruhův a lipanův na živě nalapali ….. a nám je odeslali. V tom jistou milostivou a líbeznou vůli naší císařskou naplníte. Což My také vám milostí naší císařskou každého času vzpomínati ráčíme.“

Celý článek »

JUDr. Václav Hrabánek 1915 – 2005

Motto: „Pokud maluji, jsem šťasten a nevnímám nic jiného. Děkuji Pánu Bohu, že mi bylo dopřáno, aby se u mne projevil tento talent a pokládám to za jeho vůli, že je mi umožněno malovat.“

JUDr. Václav Hrabánek, malíř neprofesionál, který obnovil šumavskou tradici svatých obrázků malovaných na skle, se narodil v Terstu v roce 1915. Rodina se později odstěhovala do Prahy, kde si jeho otec zařídil bankovní obchod Hrabánek a spol. a syn se stal jeho společníkem. Před druhou světovou válkou začal studovat práva, ale během války, kdy byly vysoké školy uzavřené, musel studia přerušit. Dostudoval v roce 1946 a ve stejném roce se po smrti svého otce stal i majitelem firmy. Po převratu v roce 1948 byl však majetek rodiny zkonfiskován, JUDr. Václav Hrabánek musel odevzdat klíče od banky a nesměl do ní již vstoupit. V dalších letech, kdy nesměl vykonávat právnickou činnost ani úřednickou práci, pracoval jako lesní dělník, závozník, řidič a nakonec jako taxikář.

Celý článek »

Podmalby na skle

Malba na skle je velice stará technika, při níž malíř vytváří své dílo na spodní rubové straně skla. Proto se v odborné literatuře nazývá podmalbou. Předchůdce těchto obrázků můžeme sice najít již v antice, v 1. století před naším letopočtem, ale tato technika se začala rozvíjet především ve 14. století v severní Itálii. V období renesance se začínají objevovat i větší obrazy malované na spodní straně skla, které byly vytvořeny podle maleb a grafik význačných umělců své doby. Ze severní Itálie se tato technika rozšířila především prostřednictvím klášterů dále do Evropy. Jedním z významných center této tvorby se stala za vlády Rudolfa II. i Praha. Z dvorského a šlechtického prostředí se obliba podmaleb rozšířila i mezi měšťanskými vrstvami. Tento přirozený proces však přerušila třicetiletá válka a následující období. Kolem poloviny 18. století v souvislosti s nárůstem obliby podmaleb v lidovém prostředí narůstá jejich produkce a výroba lidovým tvůrci. Tento proces byl ovlivněn několika faktory – především se zlevnila se výroba skla, které se tak stalo cenově dostupné pro širší vrstvy obyvatelstva. Zlepšovalo se i ekonomické postavení vesnického obyvatelstva, což vedlo i ke zvýšené poptávce po ozdobných a náboženských předmětech. Svou roli sehrálo i hledání nových odběratelů ze strany provinčních malířů kteří se přizpůsobovali lidovému vkusu a pracovali pro lidový trh. Většina produkce lidových obrázků na skle probíhala tzv. dílenským způsobem – na výrobě jedné podmalby v jednotlivých fází od překreslování kontur až po závěrečnou malbu a zarámování hotového výrobku bylo zapojeno několik autorů – malířů, tovaryšů a pomocných sil.

Celý článek »

Josef Váchal ( 1884 – 1969 ) Šumava umírající a romantická

V roce 2005 časopis Umění vyhlásil anketu o nejvýznamnější dílo českého výtvarného umění 20. století. Na druhém místě se v této anketě umístila Váchalova autorská kniha Šumava umírající a romantická, dokončená roku 1931, jejíž jeden (nesvázaný) exemplář se nachází ve sbírkách Muzea Šumavy.

Celý článek »

Střípky z historie sušické radnice

Od první třetiny 14. století bylo město Sušice spravováno městskou radou, která byla složena z konšelů, purkmistra a jednoho městského písaře. Konšelů bylo zpravidla 12 a ve funkci purkmistra se střídali po měsíci. Purkmistr míval po dobu svého funkčního období na starost městskou pečetˇ a ve starších dobách mu při její ztrátě šlo o hrdlo. Tak jako v jiných městech i zde se o správu města dělil s městskou radou královský rychtář, jehož úřad byl až do roku 1402 dědičný. Rychtář byl vlastně zástupcem krále ve městě pro věci soudní a pro vybírání různých daní a poplatků. Městská rada, skládající se ze zástupců měšťanů, vznikla jako výsledek snahy po vlastní samosprávě, jako výsledek snahy po vytvoření instituce, která by vyšla z činnosti města a ne panovníka a která by vykonávala správu v zájmu měšťanstva a hájila zároveň jeho zájmy proti králi.

Celý článek »